Strakonice

 

 

Nad řekou Otavou najdeme strakonický hrad. Gotický hrad založili členové významného rodu Bavorů ve 13. století. V roce 1243 daroval Bavor I. východní část objektu spřízněnému řádu maltézských rytířů, kteří jej později získali do vlastnictví celý a nechali renesančně poupravit. Poslední stavební práce proběhly v letech 1714 až 1721 přístavbou barokního zámku.

 

Dnes na hradě sídlí muzeum středního Pootaví. V muzeu si můžeme prohlédnout expozici maltézských rytířů, dud i loutek. Za prohlídku stojí i expozice motocyklů a návštěva černé kuchyně. Z vyhlídkové věže Rumpál je pak nádherný výhled na město. Ten si však neužijí všichni návštěvníci. Schodiště vedoucí na vyhlídkovou věž je hodně úzké a relativně strmé a není schůdné pro všechny. Součástí hradu je i strakonický zámek. Dnes v zámku sídlí škola a není tak možné jej navštívit.

 

Vedle řeky Otavy, nedaleko jezu Na Křemelce, je k vidění kopie stonehengského trilitu, která napodobuje jednu z bran pravěké svatyně ve skutečné velikosti. Na rozdíl od anglického originálu je vytvořena z betonu. Posloužila k experimentu Ing. Pavla Pavla, který se snažil odhalit tajemství způsobu uložení jejího překladu.

 

Najít snad nejslavnějšího obyvatele Strakonic byla výzva. Sochu strakonického dudáka jsme však nakonec také našli a to na Velkém náměstí před živnostenským úřadem.

 

Naším posledním turistickým zastavením byl kostel sv. Markéty, do kterého jsme měli příležitost nahlédnout. Zda je kostel otevřen pravidelně, to se nám zjistit nepodařilo. Ale když budete v centru města, určitě půjdete kolem něj a zda je otevřený uvidíte.

 

Po procházce městem jsme zavítali do kavárny Maxim, kde jsme si dali vynikající kávu a zhodnotili procházku městem Strakonice. Jak moc se nám v kavárně Maxim líbilo, to si můžete přečíst v rubrice Navštívili jsme.