Paterák

 

 

Byl krásný jarní den a já jsem se toulal po Brdech. Chvilku jsem tlapkal do kopečka, chvilku z kopečka a nic mne nemohlo zastavit. Mnohdy mé tlapkání prý vypadalo jako skotačení. Ale copak jde neskotačit, když má jeden skvělý den, poznává nová místa a má v kožíšku obrovskou radost?

 

Radostnější než radostný skotačil jsem mezi brdskými kopečky. Když se mi chtělo, prosvištěl jsem se ségruší. Když jsem chtěl tlapkat pomalu, tlapkal jsem po boku člobrdice. Byl jsem tak rád, že se mohu toulat a bylo to vidět z dálky daleké.

 

Tlapkal jsem po zpevněné lesní cestě z táhlého kopečka. Všude, kam jen očadlo dohlédlo, byl vytěžený les. Co mne ovšem moc těšilo, bylo, že na mnohých místech ze země vykukovaly pidi stromky. Kousek od pidi stromků byly postavené oplocenky. A v dálce ne moc daleké merčil jsem člobrdy, jak místo dále zalesňují.

 

Netrvalo dlouho a táhlé klesání změnilo se v táhlé stoupání. To už jsem však tlapkal lesem. Když les skončil, zmerčil jsem měkoučkou lesní cestu po mé levé tlapce, která končila na místním vrcholku.

 

To se ví, měkoučká lesní cesta mne nenechala v klidu. Jen co mi štěklo, že si budu moci odškrtnout další brdský vrchol ze seznamu vrcholů, radostně jsem si povyskočil a rychleji než rychle svištěl jsem do kopečka.

 

Svištěl jsem do kopečka ták rychle, až se mi prášilo od tlapek. Místy jsem tlapkal pomaleji než pomalu. Byť jsem tlapkal po cestě, místy byla cesta ták měkká, že jsem se do ní bořil. A to nebyla mokrá. Jak se to mohlo stát, to mi kebule nebrala. A já to nechal koňovi. Tak jsem se těšil na vrchol, že mne otázky nemohly zpomalit.

 

Než jsem se nadál, celý svěží, byl jsem ve svém cíli. Byl jsem vrcholu a svět mi ležel u tlapek. Byť bylo vidět, že na místě byl ještě nedávno hluboký les, už nyní jsem merčil, že i tady budou brzy růst stromky. Užíval jsem si proto výhled do dálky daleké se vším, co mi nabízel. Prohlížel jsem si místo kousek po kousku. Mapoval jsem vrcholy a vrcholky vpovzdálí. A že jsem jich merčil. Člobrdice vše důkladně zdokumentovala a já z tohoto krásného vrcholu odcházel s přesvědčením, že se sem za pár let vrátím a porovnám, co se za dobu mé nepřítomnosti na místě změnilo. Už nyní ale vím, že za pár let tu bude moc krásně.