Padrť

 

 

Dnes vás zavedu na Padrť, místo, které se ukrývá v nádherné přírodě CHKO Brdy a kde kdysi dávno stála vesnička. Dnes není po vesničce ani památky, zato je tu nádherná příroda plná života.

 

Byl krásný jarní den a já jsem se toulal po Brdech. Tlapky mne nesly po zpevněné lesní cestě a já byl moc zvědav, kam mne ještě zanesou. Už jsem měl v tlapkách kopečky a mnoho míst jsem zmerčil z výšky. Ještě jsem však nedotlapkal na místo, kde bych se zastavil a pořádně jej prozkoumal.

 

Jak dlouho jsem se toulal, to vám kamarádi neštěknu. Najednou mne tlapky nesly alejí a já měl svět na tlapce. Merčil jsem kopce i kopečky, merčil jsem stromy i stromečky. Merčil jsem břízky, smrčky i borovičky. Merčil jsem místo ták jiné od všech ostatních míst co znám, že jsem ho musel prozkoumat.

 

Než se člobrdice zmohla na slovo, už jsem svištěl po louce. Svištěl jsem do hloubi louky k blízké kazatelně, abych se jen kus od cesty otočil a svištěl zase zpátky. Společnost mi dělala ségruše a co chvíli kamarád z hmyzí říše, kterých tu poletovalo nespočet.

 

Když jsem měl louku po levé tlapce v merku, vrátil jsem se na cestu. Užuž jsem se chystal hupsnout na louku po pravé straně cesty, když mne člobrdice zastavila. Proč, to jsem zprvu netušil. Když jsem se však pořádně rozhlédl, zmerčil jsem obrovský strom a na něm tabulku s červeným nápisem VSTUP ZAKÁZÁN, PROSTOR BEZ PYROTECHNICKÉ ASANACE.

 

Kdybyste kamarádi věděli, jak já tyhle tabulky nemám rád. Jsou na tolika krásných místech. Ale prý už brzy zmizí.

 

Tabulka se zákazem vstupu mi nemohla zabránit v průzkumu tohoto krásného místa. Pomalu a rozvážně tlapkal jsem po cestě a své okolí si prohlížel z dálky. Famfrňák mi hlásil svěží vodičku, očadla merčila mnoho krásných míst. Ušadla poslouchala člobrdici, která mi povídala, že tlapkám místy, kde kdysi dávno stála vesnička, po které dnes není ani památky. Snad jen ovocné stromy, které mohu z cesty zmerčit, vesničku stále připomínají.