Padrť - Zadní Zaběhlá

 

Byl ponurý den a já jsem se toulal po Brdech. V tlapkách jsem měl mnoho kilometrů a už jsem se merčil v poloze ležmo v Toyoťákovi. Tento den se člobrdice rozhodla, že vezme mapu do ruky a půjdeme podle ní. Že to nemohlo dopadnout lépe, to vám asi štěkat nemusím.

 

Tlapkal jsem tempem tlapka tlapku z mírného kopečka. Kdesi na kopečku jsem měl v plánu svištět měkoučkou lesní cestou napříč lesem neznámo kam. Jenže člobrdice usoudila, že to není ta správná cesta, že správná cesta je ještě o mrňousek dál. Jak už to tak v Brdech bývá, cesta, kterou se člobrdice chtěla vydat podle mapy na Přední Zaběhlou, na místě nebyla.

 

Už se mi pletly zadní tlapky s předními, už jsem ztrácel přehled o tom, která tlapka je levá a která pravá, když jsem byl na konci lesa a valil jsem očadla. Merčil jsem místo krásné a tajemné. Merčil jsem místo, kam bych sám asi nedorazil.

 

Na konci lesa čekala mne podívaná ze všech podívaných nečekaná. Za loukami porostlými vysokou suchou trávou merčil jsem kopce i kopečky. Merčil jsem hluboké lesy a aleje. Uprostřed luk zmerčil jsem tu břízku, jinde borovičku.

 

Se světem jako na tlapce vydal jsem se z kopečka dál. Jak jsem se tak rozhlížel kolem sebe, únava byla tentam. Byť jsem tlapkal pomalu a rozvážně, mapoval jsem okolí, do kterého bych sám jen tak nezavítal. Tlapkal jsem místy hluboko v Brdech. Tlapkal jsem místy, kde jsem netušil žádný zajímavý cíl. A přesto jsem byl moc rád, že tudy tlapkám.

 

To, co jsem na Zadní Zaběhlé zmerčil, to se jen tak nevidí. Až tady mi štěklo, že i příroda může být můj cíl. Příroda krásná a neokoukaná. Příroda, která se ze zimy probouzí do jara.

 

Jak jsem si tak tlapkal po Padrti, člobrdice mi pověděla, že Zadní Zaběhlá bývala vesničkou, která už dnes není. I ze Zadní Zaběhlé zbylo v okolí jen několik ovocných stromů. A možná, kdo ví, bych uprostřed luk objevil i nějaký ten pozůstatek místní chaloupky. Jenže svištět Padrtí je zatím zakázáno. Stále se tu musí tlapkat po cestách a to ještě jen těch značených. Ale i tak to stojí za to. A kdo ví, třeba se za pár let Padrtí prosvištím a některá její tajemství odhalím.